Otázky a odpovědi

Kombajny schválně práší!

V době, kdy se obilí sklízí, je sláma suchá a současně je v ní za celý rok nachytána spousta prachu. Při sklizni pak dochází k rozvíření tohoto prachu a slámy, která při vytřásání zrna prochází kombajnem ven. Zatím není technicky možně provádět sklizeň jinak. Pokud je současně větší vítr, nedá se zabránit tomu, aby se neprášilo. Každé pole dozrává jindy. Není to tak, že je najednou vše zralé a může se sekat kdekoli. Pokud sekáme na nějakém poli, je to proto, že právě na něm je obilí zralé a musíme ho posekat. Pokud zralé obilí včas nesklidíme a zaprší do něj, dochází ke snížení kvality zrna a tím pádem se z potravinářské pšenice může stát pšenice krmná (cena krmné pšenice oproti potravinářské je samozřejmě nižší), nebo se vlivem vlhkosti a plísní zrno znehodnotí úplně.

Proč nám neřeknete, že budete za naším domem sklízet?

Naše společnost obhospodařuje téměř 1000 hektarů. Všechny jsou v Praze. Není v našich silách, abychom adresně obešli všechny, kteří bydlí v blízkosti polí, které obděláváme. Nad rámec našich povinností přesto každý rok oznamujeme začátek žní na webových stránkách všech městských částí, na jejichž území hospodaříme, a na našich webových a facebookových stránkách.

Proč jezdíte v noci traktory přes obec?

Nejezdíme schválně v noci. Jediné období, kdy se může stát, že jezdíme déle, jsou žně. V této době se samozřejmě snažíme posekat a odvézt úrodu co nejdříve, protože záruku toho, že budeme mít tři týdny krásné počasí a vše v klidu sklidíme, nám nikdo nedá. Období žní je velice náročně a nikdo si neužívá toho, že musí být od rána do noci na poli. Ale udělat se to musí a to v době, kdy to jde. Většinou sekáme maximálně do deseti večer. Když si totiž někdy dovolíme sekat jen o trochu déle, okamžitě na nás shovívaví spoluobčané volají policii.

Jak je to s řepkou ozimou?

V médiích se často setkáváme s tím, že největší zlo na polích páchá řepka ozimá. Dovolujeme si proto uvést několik největších mýtů na pravou míru. Myslíte si, že řepky je u nás moc? Podíl řepky na orné půdě v České republice představuje zhruba 16 % a není nijak mimořádně vysoký. V některých spolkových zemích Německa dlouhodobě dosahuje podíl řepky 33 % a většina tamních obyvatel to považuje za stav normální. Myslíte si, že řepka drancuje půdu? Naopak půdu obohacuje o velké množství rostlinných zbytků (na 1 hektar cca 5-7 tun slámy plus 1-4 tun sušiny kořenové hmoty včetně strniště), navíc tato hmota je podstatně kvalitnější vyšším obsahem živin, zejména dusíku, než sláma obilovin. Protože řepka bývá na poli zhruba 11 měsíců v roce, tedy nejdéle z tzv. jednoletých plodin, toto výrazným způsobem omezuje větrnou a vodní erozi. Myslíte si, že se při pěstování řepky používají karcinogenní postřiky? Pěstování prakticky všech zemědělských plodin se neobejde bez chemické ochrany. Přípravky, které se používají na ošetření řepky, se zároveň používají při pěstování brambor, cukrovky, luskovin, kukuřice, ječmene, pšenice, žita, zeleniny, v ovocných sadech a některé i v lesích. Řepka navíc nehubí plošně srnky ani včely, nepoužívá se jen do biopaliva a všechen pyl na autech opravdu není pouze z řepky. Další detaily si můžete přečíst v této publikaci. Nebo můžete navštívit web Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Na poli se všechen biologický odpad rozloží!

S železnou pravidelností se setkáváme s tím, že lidé na pole vyhazují posekanou trávu, větve z prořezaných stromů a podobný biologický odpad. Ten se na poli opravdu nerozloží, ani se tím pole krásně nepohnojí. Tento odpad překáží technice a naši zaměstnanci ho pak musí manuálně odstranit. Skvělou alternativou je například hnědá popelnice, kterou můžete získat za velmi nízký poplatek ke své černé popelnici na komunální odpad.