V současné době pěstujeme 8 druhů plodin. Osevní postup máme čtyřletý a pětiletý. Dále je zaseto zhruba 20 hektarů trav, které se sklízí jako krmivo převážně pro koně a 60 hektarů nektarodárných biopásů.
Pšenice ozimá
Je nejpěstovanější obilovinou v u nás. Zaujímá kolem 30 % osevních ploch ze všech pěstovaných plodin. Pšenice ozimá je pěstována buď jako krmná, nebo jako potravinářská. VIN agro se zaměřuje na pěstování potravinářské pšenice, která se používá při výrobě pečiva, těstovin a dalších produktů. U potravinářské pšenice jsou sledovány některé kvalitativní parametry. Jedná se zejména o objemovou hmotnost a obsah lepku v zrnu. Pokud nejsou splněny jakostní parametry, pšenice se jako potravinářská nedá obchodovat a musí být využita pouze pro krmné účely. Cenový rozdíl mezi potravinářskou a krmnou pšenicí se mění. Obvykle se ale pohybuje kolem 400 až 600 korun za tunu. Setí ozimé pšenice provádíme koncem září a v průběhu října. Při setí se vzcházení rostlin podporuje dodáním živin (draslík, fosfor). Ke zdárnému vývoji potřebuje ozimá pšenice projít v zimě určitým počtem dní s nízkou teplotou – tzv. jarovizací. Sklizeň pšenice probíhá obvykle od druhé poloviny července. Musí se sklízet v plné zralosti. Pokud je zralá pšenice vystavena opakovaně dešti, dochází ke snížení její kvality a tím pádem k jejímu znehodnocení. To je také hlavní důvod, proč se musí sklízet někdy i pozdě do noci. Musí se využít každá chvíle, která je pro sklizeň vhodná. Jeden kombajn sklidí v průměru kolem 20 až 25 hektarů pšenice denně. Po sklizni je pšenice odvážena od kombajnů do našich meziskladů, a postupně je odvážena do skladů našich obchodních partnerů. Zde již dochází k čištění pšenice od plev a případnému dosoušení v případě, že má vyšší vlhkost, než je norma pro skladovaní (maximálně 14 % vlhkosti). Pšenice jak pak dále distribuována do potravinářských podniků.
Řepka ozimá
Řepka ozimá zaujímá v Čechách a na Moravě svou rozlohou zhruba 18 % z pěstovaných plodin. Je pěstována pro olejnatá semena, které se využívají zejména pro výrobu oleje a biopaliv. Řadí se mezi plodiny brukvovité. Řepka má výbornou předplodinovou hodnotu srovnatelnou s luskovinami či okopaninami a je vítanou složkou osevního postupu, protože patří mezi tzv. zlepšující plodiny. Například pšenice pěstovaná po řepce mívá o cca 10 % vyšší výnosy, než pšenice pěstovaná po pšenici. V osevním postupu má řepka fytosanitární účinky, což znamená, že ozdravuje půdu od patogenů napadajících např. právě obiloviny. Má mohutný kořenový systém, který sahá až do hloubky 2 m. Díky tomu dokáže mnohem lépe odolávat suchu, než mělce kořenící obiloviny. Z větších hloubek je také schopna zpřístupnit živiny pro následující plodiny. Řepka je náchylnější k napadaní chorobami a škůdci a vyžaduje proto někdy zvýšenou ochranu. Seje se kolem poloviny srpna a sklízí se další rok v polovině července. Její výhodou je tedy i to, že pokrývá půdu téměř celý rok a brání tak erozi a výparu vody.
Ječmen jarní
Ječmen jarní je obilovina, která v našem osevním postupu zabírá zhruba 150 hektarů. Ječmen děláme sladovnický a až na výjimky se nám daří dosahovat vynikající sladovnické kvality. Ječmen vozíme do sladoven v Nymburce. Setí ječmene probíhá na jaře v závislosti na teplotě od března až do dubna. V některých teplých letech se může sít již koncem února. Ječmen je ohrožen zejména dubnovými mrazíky. Je to mělce kořenící obilovina a proto je jeho finální kvalita do značné míry závislá na dostatečném přisunu vody. V našich podmínkách dosahujeme průměrného výnosu 6 až 7 tun na hektar.
Ječmen ozimý
Od roku 2019 jsme začali pěstovat také ječmen sladovnický ozimý. Jeden z hlavních důvodů pro jeho pěstování bylo měnící se klima a s ním spojená období sucha. Jelikož se ječmen ozimý seje i sklízí o zhruba 14 dní dříve než pšenice, je větší šance, že alespoň jedna z těchto plodin dostane vodu v potřebnou chvíli. Ječmen ozimý je náročnější na pěstování z pohledu kvality. Ne vždy se nám podaří dosáhnout sladovnické kvality.
Cukrová řepa
Cukrová řepa je tradiční českou plodinou. Seje se na jaře, obvykle v březnu. Pozdější dubnové výsevky již snižují šanci na dobré výnosy. Sklizeň probíhá na etapy, dle harmonogramu, který si řídí cukrovar. Cukrovku dodáváme do cukrovaru v Dobrovici. Z dřívějších více než 600 cukrovarů, které byly v Čechách a na Moravě, jich v současné době funguje pouhých šest. Je ale na místě dodat, že těchto 6 cukrovarů zpracuje více cukrovky než dohromady několik stovek cukrovarů v minulosti. Cukrovarnická kampaň začíná koncem září a končí až v lednu. Cukrová řepa se vyorává postupně a odváží se na etapy. Výnosy cukrové řepy se v naší oblasti pohybují mezi 65 – 75 tunami na hektar. Odvoz sklízené řepy je tedy velice náročný na logistiku. Cukrovka je velmi náročná na vodu. Za celou sezonu dokáže odebrat více jak 600 mm vody. V suchých letech tak odebere vodu, která pak chybí následné plodině.
Sója
Ač není sója často vnímána jako plodina, která by se u nás měla pěstovat, poměrně dobře se jí zde daří. Má ráda teplejší podnebí a dostatek vody. Plodem sóji jsou lusky, které se používají do potravinářských produktů a zároveň je sója využívána jako velice hodnotné krmivo pro zvířata. Seje se na konci dubna až začátkem května. Je velmi citlivá na případné květnové mrazíky. Sklizeň probíhá v průběhu září. Sója nasazuje spodní patra lusků těsně nad zemí a proto je pro sklizeň vhodná adaptabilní lišta, která je schopna kopírovat terén a vysekat i lusky, které jsou nízko. V Praze jsou jejím velkým nepřítelem přemnožení holubi, kteří ji při vzcházení uzobávají a jsou takto schopni zlikvidovat i desítky hektarů ploch.
Lupina
Je stejně jako sója považována za luštěninu, a je řazena do čeledi bobovitých. Seje se na jaře a sklizeň probíhá na konci září. Lupina je využívána zejména jako špičkové krmivo pro hospodářská zvířata. V Portugalsku je také dobře známa jako pivní pochoutka tzv. tremoso.
Oves
Je nenáročnou plodinou, která se též někdy označuje jako doběrná. U nás se pěstují dva základní typy ovsa – nahý a pluchatý. Využívá se jako krmivo, ale hojně také jako produkt do potravinářství (ovesné výrobky).